... Můj malý Princ ...

In memoriam...

Na počest našemu Princi, který nám pomáhal, chránil nás, no možná někdy i malinko zlobil:-)..prostě tady byl s námi necelých 11 let, a který nám hrozně moc chybí....

...Jmenuji se Bad, a že jsem byl se svou paničkou, tak to byl osud. Ona si vymyslela, že její pejsek se bude jmenovat Bad, ještě dříve než uvažovala o konkrétním pejskovi a když si pro mně přišla, byl jsem u své mámy já, ještě se svým bráchou Britem. Aby si mně náhodou nespetla, tak jsem si ji hned očůral - a zrodila se LÁSKA s velkým L.

Každý, kdo mně viděl, říkal, že jsem psí Lord. A asi ano, taky jsem byl. No někdy mi na důstojnosti trochu ubralo, že jsem se rád válel v hnoji a jiných smradlavých věcech.. Ale co:-)

Svou člověčí rodinu jsem měl moc rád, když jsem byl doma sám, tak jsem tesknil. Jednou to mí páníčkové slyšeli a od té doby jsem byl pořád s nima, kromě nutné doby, kdy museli do práce. Prý jsem byl taky kliďas s úžasnou povahou, ale svou rodinu jsem před ostatními psy chránil jako drak až do posledního dne, ten poslední den bych už asi nikoho nepřepral:-(..Když se nikdo nedíval, tak jsem tajně chodil do postele. Tam jsem sice nesměl, ale odolejte té měkounké peřince:-). Byli jsme s paničkou na sebe napojení. Vždycky jsem poznal, když je smutná a myslím, že když se ke mně přitulila, že jí to vždy pomohlo. Já jsem taky někdy potřeboval zachránit, třeba před větrem, bouřkou, dělobuchy, pak když měla panička škytavku:-)..to naše tulení, bylo prostě moc fajn.. Byl jsem se svou člověčí rodinou opravdu rád..

26.9. 2008 prohrál Badík svůj boj se zákeřnou nemocí a do psího nebe neodešel jen pes, ale neodmyslitelný člen naší rodiny, trpělivý přítel, parťák, plyšový medvídek i ochránce ......

... Děkujeme Ti za ten čas, který jsme s Tebou mohli strávit. Jsi hluboko v našich srdcích...

... Nikdy na Tebe nezapomeneme ...